10.04.2015

Pracovní skupina ENERGO probrala návrh úspor v ZŠ Barvířská a diskutovala o teplárně

Již třetí schůzku mají za sebou členové pracovní skupiny ENERGO, která má za úkol monitorovat spotřeby a hledat možnosti úspor energie v budovách v majetku statutárního města Liberec. Na programu byla tentokrát zpráva o odborném posouzení energetických úspor v Základní škole Barvířská a pak velmi diskutovaná strategie rozvoje centrálního zásobování teplem a TUV.

Na předchozím jednání pracovní skupiny ENERGO se její členové rozdělili do dvou skupin. Ta první se věnuje pasportizaci energetických úspor v městských objektech a má za cíl zpracovat metodiku postupu při odhalování energetických rezerv. S touto činností začali členové pracovní skupiny u objektů škol, z nichž jako první navštívili a energeticky zmapovali Základní školu Barvířská.

„Proto jsme se na poslední schůzce zabývali zprávou o odborném posouzení energetických úspor v tomto objektu, přičemž Jiří Ronec předstoupil s návrhem konkrétního projektu úspor na Základní škole Barvířská a vyzval ostatní členy pracovní skupiny k posouzení a případnému doplnění svého návrhu,“ uvedl náměstek primátora pro technickou správu majetku města Tomáš Kysela a doplnil, že dalším objektem k posouzení možných energetických úspor bude Základní škola Ostašov.

Druhým bodem schůzky byla strategie rozvoje centrálního zásobování teplem a TUV. Šlo o téma, kterému se věnuje druhá část pracovní skupiny, zaměřená na energetickou koncepci města ve vztahu k centrálnímu zásobování teplem a územnímu plánu. „Jednání byl přítomen i další člen představenstva Teplárny Liberec, a.s. Vladimír Pitín, pověřený řízením rezortu techniky a provozu, který členům pracovní skupiny představil chod teplárny, její technické možnosti a také způsob výroby tepla a elektrické energie. Zajímavé byly také informace, že šedesát procent tepla jde ze spalovny a že teplárna spaluje téměř výhradně zemní plyn,“ vylíčil náměstek primátora Tomáš Kysela.

V rámci diskutovaných možností revitalizace teplárny a naddimenzovaných (a tím pádem i ztrátových) rozvodů tepla padaly návrhy jako využití menšího kotle a nových turbín, vyrábějících elektrický proud, nebo částečný přechod z parovodů na horkovody. Další z variant pak byla kogenerace, což je vlastně moderní a vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny.

Kromě toho se pracovní skupina zabývala i možným využitím připravovaných dotačních titulů na představený projekt. „Teplárna si musí být vědoma, že je nezbytné fungovat ve všech ohledech konkurenceschopně, aby stávající odběratelé neměli důvod se od centrálního zásobování teplem odpojovat. Pokud toto přislíbí a následně naplní, bude město ochotno podpořit zachování stávající soustavy CZT a vytvořit tak pro své občany příznivé podmínky pro vytápění jejich domů a bytů,“ poznamenal Tomáš Kysela.

Specialista inženýrských sítí z MML pak přítomným představil připravovaný územní plán s vyznačenou částí města, kterou teplárna zásobuje teplem a TUV. „Teplárna samozřejmě potřebuje vědět, jaká bude strategie města s pokrytím tepla a TUV z jejích zdrojů. Právě podle budoucího pokrytí totiž bude moci plánovat investice a zároveň vytvořit cenovou kalkulaci za teplo a teplou užitkovou vodu tak, aby Liberečané byli spokojeni. Jinými slovy, je to o vzájemně nastolené spolupráci a hlavně o komunikaci mezi statutárním městem Liberec a Teplárnou Liberec, a.s.,“ doplnil náměstek Kysela.

 

 

 

 

 

 

Nastavení cookies