22.11.2013
Jan Král

Budoucnost budovy bývalé galerie

Jak naložit s budovou vily Johanna Liebiega mladšího (bývalé oblastní galerie) poté, co se tato instituce přestěhuje do revitalizovaných Městských lázní?

Jakému účelu by měla sloužit? A jak její provoz financovat? To vše jsou otázky, které nyní stojí před vedením statutárního města Liberce v čele s primátorkou Martinou Rosenbergovou.

Primátorka v současné době představila svou ideu budoucnosti objektu a také návrh, jak dále postupovat v diskusi. Předpokládá zapojení odborné i laické liberecké veřejnosti. Projekt by chtěla financovat z dotačních titulů, na provoz by si měl objekt vydělávat sám.

Místo setkávání, diskusí, práce, zábavy, relaxace a informací – to vše by ráda spojila primátorka Martina Rosenbergová v dnes již bývalé budově Oblastní galerie Liberec. Po vzoru Pražské křižovatky Václava Havla by zde ráda zřídila „Libereckou křižovatku“, která by byla libereckým spolkovým a společenským domem. Před tím chce ale nejprve vyvolat diskusi o tom, co by v budově měli rádi obyvatelé Liberce a jak si představují její osud.

„Nyní je před námi zásadní rozhodnutí – co s budovou dále. Vím, že někteří by ji rádi prodali. Osobně bych byla velmi ráda, pokud by zůstala v majetku města a transformovala se v takzvaný spolkový dům. Jím by se mohlo rozšířit centrum města, stal by se přirozeným místem setkávání a společenského života různých sociálních, generačních a zájmových skupin nejen z Liberce,“ nastiňuje svou vizi Rosenbergová.

Jakkoli má sama svou konkrétní představu, jak by měla „Liberecká křižovatka“ fungovat a plnit novou funkci, chce se obrátit na obyvatele města a otevřeně s nimi o budoucím určení budovy diskutovat. Proto radě města navrhne postup realizace celého projektu.

Počítá se s veřejnými debatami, anketami, prohlídkami budovy s následnou diskusí, happeningy k projektu přímo v místě budoucí křižovatky. „Ráda bych, abychom oslovili všechny relevantní městské ale i krajské komise a výbory, organizace, společnosti a další instituce, všechny politické skupiny v Liberci, ale i zástupce neziskového sektoru, odborníky, představitele TUL a mnohé další,“ vysvětluje primátorka Rosenbergová svůj plán.

Z jejich zástupců by ráda sestavila pracovní skupinu, která by se budoucností budovy zabývala, a která by zpracovávala náměty od jednotlivých skupin. „Věřím, že tato pracovní skupina přijde v řádu několika dalších měsíců se souhrnným materiálem, který bude dále diskutován,“ nastiňuje primátorka.

Podle ní by členství v této pracovní skupině nemělo být honorováno. Na projektu chce úzce spolupracovat také s dalšími členy liberecké radnice. „Již nyní celou věc diskutujeme s panem náměstkem Kamilem Janem Svobodou, se kterým máme podobnou vizi a rádi bychom ji společnými silami naplnili,“ říká Rosenbergová.

A co konkrétně si ona sama v budově představuje? Mělo by to být místo setkávání seniorů s mladými generacemi (včetně možnosti spolupráce na zvláštním režimu hlídání dětí, doučování apod.), místo, kam mohou přijít matky (či otcové) s dětmi – tedy na místě dětský koutek, venku dětský park, pro dospělé možnost setkávání, občerstvení a podobně.

„Bylo by výborné zde realizovat projekt, kde matky mohou pracovat na počítači, zatímco děti si hrají v dětském koutku, případně se vzdělávají. Ráda bych také v rámci celého projektu kladla výraznější důraz na parkovou úpravu – propojení nejen se zelení před budovou, ale také s parkem v Gutenbergově ulici (před hotelem Zlatý lev), případně po domluvě se zelení v přilehlém Libereckém zámku. To je ale závislé na ujednání se současnými majiteli objektu,“ vysvětluje Rosenbergová.

Kromě toho by do vily Johanna Liebiega mladšího umístila centrum pro setkávání neziskových organizací a jejich organizaci, centrum městského společenského života, místo pro setkávání a působení hendikepovaných spoluobčanů, ale také kavárny (například v patronaci chráněných dílen, hendikepovaných osob apod., prodej jen místních – regionálních – produktů apod.). „Budova by měla sloužit také pro akce libereckých škol a školek. Samozřejmostí by měly být různé výstavy, performance, společenská setkání, happeningy,“ doplňuje primátorka.

A kde na to celé vzít? Podle primátorky Martiny Rosenbergové by bylo možné čerpat dotační tituly, z kterých by mohla být především opravena budova a upraven přilehlý park.

Na provoz by si centrum mělo z většiny vydělat samo svou činností, případně díky sponzorským darům. Přispět by mohlo také samo město. Jaké úpravy budova potřebuje, a jaká by byla ekonomika celého projektu, by měla poodhalit také pracovní skupina. „Bude to jistě jednou z otázek, na kterou bude hledat odpověď,“ uzavírá Rosenbergová.

Základní údaje o projektu - vize a možnosti

Transformace současného sídla krajské galerie v městský spolkový dům.
LIBERECKÁ KŘIŽOVATKA, místo setkávání, diskusí, práce, zábavy, relaxace a informací

Cíle

  • Připravit projekt, který by se mohl ucházet o dotační tituly v dalším období.
  • Připravit prostor, který by se mohl stát místem setkávání a společenského života různých sociálních, generačních a zájmových skupin nejen z Liberce.
  • Najít formu ekonomické soběstačnosti projektu, a jeho dlouhodobou udržitelnost.
  • Vytvořit z budoucí Liberecké křižovatky další centrum města – napojené na okolní parky.

Postup realizace projektu

  1. Vytvoření pracovní skupiny, která se projektem bude zabývat.
  2. Zapojení široké liberecké veřejnosti do diskuse o bu-doucnosti projektu (řekněte, co vše by ve spolkovém domě mělo být, jak by měl fungovat, dejte nám své náměty, potřeby apod.). Ankety, veřejné diskuse, prohlídky budovy, happeningy k projektu přímo v místě budoucí křižovatky. Oslovení všech městských ale i krajských komisí a výborů, organizací, společností a dalších institucí, aby se do projektu aktivně také zapojily – podněty, nápady, možnostmi, jak by mohly pomoci apod. Zapojení osadních výborů a dalších uskupení.
  3. Vznik samostatného webu k projektu (interaktivní).
  4. Vytvoření transparentního účtu projektu – oslovení místních podnikatelů, ale i dalších obyvatel města s výzvou na podporu projektu. Jeho řízení Radou, která bude sestavena z nominantů města (každá politická strana zastoupena v zastupitelstvu jedním členem), odborné veřejnosti, laické veřejnosti (například zástupci osadních výborů, zájmových sdružení apod. – formou výběrového řízení – mohou se sami hlásit, v případě přílišného počtu přihlášených budou vyřazeni ti, kdo nesplní daná kritéria, mezi ostatními proběhne los).
  5. Hledání vhodného dotačního titulu.

Hlavní teze projektu k veřejné diskusi jako inspirace a podněty z pohledu primátorky Liberce, Mgr. Martiny Rosenbergové:

  • Místo setkávání seniorů s mladými generacemi (včetně možnosti spolupráce na zvláštním režimu hlídání dětí, doučování, apod.) – snaha výchovy mladých generací k úctě k seniorům, předávání zkušeností a informací apod.
  • Místo, kam mohou přijít matky (či otcové) s dětmi – tedy na místě dětský koutek, venku dětský park, pro dospělé možnost setkávání, občerstvení apod. Zajištění místa, kde matky mohou pracovat (několik pracovních stolů, PC, připojení k internetu), zatímco děti si hrají v dětském koutku, případně se vzdělávají apod.
  • Výraznější důraz na parkovou úpravu – propojení nejen se zelení před budovou, ale také s parkem v Gutenbergově ulici (před hotelem Zlatý lev).
  • Místo pro setkávání neziskových organizací a jejich organizaci, společenský život.
  • Místo pro hendikepované spoluobčany – místo jejich setkávání, začleňování se do běžného života apod.
  • Kavárna (například v patro-naci chráněných dílen, hendi-kepovaných osob apod., prodej jen místních – regionálních – produktů apod.).
  • Místo pro akce škol a školek z Liberce.
  • Místo pro organizování nejrůznějších výstav, performancí, společenských setkání, happeningů apod.

Postup přípravy projektu:

  1. představení vize projektu
  2. oslovení odborné i laické veřejnosti – informace o projektu, snaha získat podnět a návrhy, co vše by mělo v rámci projektu být, hledání vhodných adeptů do Rady Liberecké křižovatky
  3. spuštění speciální microsite k projektu (včetně interaktivních prvků)
  4. představení prvních výsledků projektu, sestavení Rady projektu, vytvoření transparentního účtu, oslovení místních podnikatelů a široké veřejnosti – podpořte vznik projektu apod.
  5. realizace konkrétních kroků v rámci projektu, příprava projektu (obsahová), hledání relevantních dotačních titulů
  6. dále dle možností (dotačních titulů) a vývoje, pravidelná informace obyvatelům města

Nastavení cookies